2 dubnový sraz v Kokořínském údolí

     Možná, že  tábořiště  ještě  takové  obsazení  nezažilo, ale vezmeme to od začátku.

V pátek, jen co jsme se zabydleli a rozdělali oheň, už tu byla 22hodina a tím i avízovaný

výstup do tajemné skalní jeskyně. Za pomoci  ruční osvětlovací techniky jsme vyšplhali

do skal. Naše klubová omladina  nám po cestě připravila  horké chvilky  a to když se na

nás  spustila  sprška  v  podobě  šišek  a za doprovodu  vytí (skoro podobnému vlčímu)

jsme se dostali do jeskyně, kde jsme se zvěčnili do návštěvní knihy.

      Na  sobotní pěší  výlet se  rozhodli vyrazit i  naše k lubové čarodějnice a tak po cestě

nebyla nouze o legraci. První zastávkou byly skalní útvary, tzv. Pokličky ke kterým jsme

museli překonat  více  než 300 schodů. Protáhli jsme se pašeráckou stezkou a než jsme

se  dostali do  skalního bludiště, tak jsme stihli zabloudit už předem. Protože nám řádně

vyhládlo, ( urazili jsme zhruba 12km ) v Ráji jsme  se po  obědě cítili  jak v ráji.  Večer  při

táboráku   náš  letový   instruktor  zhodnotil  naše   klubové   čarodějnice  jako  důstojné

nástupce doslouživších MIG 21 a následně je i odměnil.

      V neděli jsme se rozdělili na dvě skupiny,  první dychtivá se projet na kolech vyrazila

na  hrad  nebo  zámek  Houska ( obojí je správně ). Po cestě jsme  zhlédli v  rokli Apatika

část pralesa,  dojeli až do  Mšena kde probíhala příprava  na odpolední plochou  dráhu a

pak  už  nás  čekala  prohlídka   Housky,  odkud  bylo  vidět  až  na  hrad  Bezděz.  Druhá

skupina  vyrazila  pěšky  na  hrad  Kokořín,  ale vzala to oklikou přes kokořínské hvozdy,

zkrátka pohodová procházka.

      Díky  slunečnému počasí  se nás zde sešlo 15  posádek a tak jsme  pochytali i trochu

toho bronzu.